hobit16

Slovník

Jazyk Valar

VALARIN - JAKO LESK MEČŮ

A3ulez jméno neznámého významu, odpovídá Quenyjskému Aulë. (WJ:399)

amanaišal "nepokažený, nezkažený" (WJ:401)

aţar "výzva, svátek, slavnost, festival" (převzato Quenyou, stalo se z něj asar, v dialektu Noldorin došlo k obecné záměně ţ[th] > s). (WJ:399) Srovnej s aţâra.

aţâra "stanovený, určený, jmenovaný, ustanovený" (porovnej s aţar) (WJ:399) V Aţâraigas, znamená prý "stanovené horko" a užívá se pro Slunce, a Aţâraphelun s pravděpodobným významem "stanovené obydlí", ale používáse v tomtéž významu jako Quenyjské Arda (význam tohoto slova, samotného čistě elfského původu, byl ovlivněn právě slovem Aţâraphelun). Aţâraphelun Amanaišal "Arda nezkažená", Aţâraphelun Dušamanuđân "Arda pokažená". (WJ:399, 401)

akašân asi znamená "On říká" s odkazem na Era; zdroj Quenyjského axan " zákon, pravidlo, příkaz, přikázání". (WJ:399)

Arômez (ve zdroji má písmeno ô diakritické znaménko značící, že je otevřené se zvukem do a) jméno převzaté do Quenyi jako Oromë a do Sindarin jako Araw. (WJ:400) Vzhledem k etymologii elfského národa znamená Oromë "dující na roh" či "Ten, jenž hraje na roh", ale původní valarské jméno jednoduše označuje tohoto Valu a nemá žádné etymologické pozadí (WJ:401).

ašata "vlas, vlasy", též jen šata. (WJ:399)

ayanuz "ainu" (toto Quenyjské slovo bylo přejato a přizpůsobeno z Valarin) (WJ:399)

Dâhan-igwiš-telgun asi valarské jméno pro Taniquetil; viz. WJ:417. Quenyjské jméno je částečně převzetím a částečně "překroucením" způsobeným národní etymologií: Taniquetil by se dal přeložit jako "vysoký bílý bod", ale toto není dobrá Quenya. Hruběji a s méně přesným pravopisem: Dahanigwištilgun (zde bylo napsáno s sh -pozn. překladatele)

delgumâ valarské slovo přesného významu, který není uveden (??? - pozn. překladatele). (WJ:399) Přesto se tvrdí, že ovlivnilo Quenyjské telumë "klenba, (obzvláště) nebezská klenba" (LR:391 kmen TEL, TELU), které bylo změněno na telluma "klenba, kopule, dóm, palác", používáno hlavně pro "Klenbu Vardy" nad Valinorem; používáno též sídelní palác Manwëho a Vardy na Taniquetilu. Starší význam se asi významě vztahuje k Namárië: Vardo tellumar...yassen tintilar i eleni... "Vardina klenba...kde se tetelí hvězdy..." (LotR1/II kap. 8)

dušamanuđân "zkažený, pokažený" (WJ:401)

Ezellôchâr "Zelený pahorek", obsahuje valarské slovo pro "zelenou", které není samostatně uvedeno, ale bylo převzté Vanyarskou Quenyou jako ezel, ezella (WJ:399). Do Quenyi přejato jako Ezellohar (pravděpodobně se z něj stalo ve vyhnanecké Noldorin *Erellohar, neboť tam proběhla záměna z > r).

Ibrîniđilpathânezel valarský výraz pro Telperion (WJ:401), etymologie není uvedena, ale zdá se, že obsahuje slovo iniđil "květina, květ" a snad i ezel "zelený" (viz. Ezellôchâr výše). David Salo navrhuje překlad *"Stříbrný-květ list-zelený", který, pokud je správný, odhaluje části ibri "stříbrný" (nebo "bílý"?) a pathân "list".

igas "horko, žár", možná isolace z Aţâraigas "stanovený žár" (viz. výše)

iniđil "lilie, či jiný velký samostatný květ" (zdroj Quenyjského indil, a zřejmě i Adunajského inzil) (WJ:399)

mâchanâz, pl. mâchanumâz "Vyvýšení", používáno pro největší z Valar, v Quenye nazývaných Aratar. Valarské slovo bylo též přejato do Quenyi jako Máhan pl. Máhani.

machallâm asi jedno ze sídel Valar v Kruhu Osudu, zdroj Quenyjského mahalma "trůn" (WJ:399, srovnej s. UT:305, 317)

mâchan asi znamená "autorita, autoritativní rozhodnutí" (WJ:399). Zdroj Quenyjského Máhan, jeden z osmi vůdců Valar, ačkoli byl překlad Aratar častěji používaný. Je to element Mâchananaškad "Osudový kruh, Kruh Osudu", do Quenyi přejato jako Máhanaxar či překládáno jako Rithil-Anamo. (WJ:401)

Mânawenuz "Blahoslavený, Ten, kdo je v (nejuzší) shodě s Eruem". Ve Quenye zredukováno a pozměněno na Manwë. (WJ:399)

mirub- "víno", vyskytuje se též element mirubhôze- (asi začátek delšího slova) = Quenyjské miruvórë, miruvor, jméno zvláštního vína či posilující, darované "medoviny" z překladu Namárië v LotR, kde se toto slovo vyskytuje (yéni ve lintë yuldar avánier...lisse-miruvóreva, "dlouhá léta přešla jako rychlý doušek sladké medoviny", LotR1/II kap. 8) Slovo bylo nejspíše přejato jako *miruvózë, a v miruvórë se přeměnilo až v dialektu Noldorin, kde došlo k záměně z > r. *Miruvózë by mohlo zůstat ve Vanyarin. RGEO:69 potvrzuje, že miruvórë bylo "slovo odvozené z jazyka Valar; jméno, které dávali nápoji rozlévanému při jejich slavnostech".

naškad (či anaškad?) pravděpodobná isolace elementu z Mâchananaškad s možným významem "kruh, prsten", porovnej s nazg Černé řeči.

Nćchćrra (ve zdroji bez velkého písmene) původní valarské jméno bylo do Quenyi přejato jako Nahar, Oromëho kůň, snad zvukomalba jako jeho ržání. (WJ:401)

Ošošai, Oššai jméno znamenající "pěnivý, zpěněný, pěnící", do Quenyi převzato jako Ossai > Ossë, v Sindarin Yssion, Gaerys. (WJ:400)

Phanaikeluth (sic, ne **Phanaikeluţ) asi znamená "jasné zrcadlo", používané pro Měsíc (WJ:401)

phelun "obydlí, dům", pravděpodobná isolace z Aţâraphelun, viz. výše

rušur "oheň" (též uruš) (WJ:401)

šata "vlas(y)", též ašata (WJ:399)

šebeth (sic, ne **šebeţ) "vzduch, ovzduší" (WJ:401)

tulukha(n) "žlutý" (WJ:399). Převzto Vanyarskou Quenyou jako tulka.

Tulukhastâz (sic - čti Tulukhaštâz?) je pravděpodobně složenina skládající se z tulukha(n) "žlutý" a (a)šata "vlas(y)", takže "Zlatovlasý". Převzato Quenyou jako Tulkas. (WJ:399)

Tulukhedelgorus valarské jméno Laurelinu, etymologie není známa, ale slovo zjevně obsahuje tvar tulukha(n) "žlutý" (WJ:401)

ulu, ullu "voda" (WJ:400, 401). V Ulubôz, Ullubôz.

Ulubôz, Ullubôz jméno obsahující ulu, ullu "voda", do Quenyi převedeno jako Ulmo, národní etymologií interpretováno jako "Ten, kdo způsobuje tečení" (v originále "the Pourer" - pozn. překladatele). (WJ:400)

uruš "oheň" (též rušur) (WJ:401)

Žádné komentáře