hobit16

Slovník

Quenijština 2/2

T

 

-t – (1) duálová koncovka označující pár; máryat – její ruce (má+rya+t)

-t – (2) zájmenná koncovka „je“ (en. them); laituvalmet; také jako samostatné slovo „te

-t – (3) redukovaná zájmenná koncovka druhé osoby „ty“; viz hecat

ta – ono, to

tacë-, min. č. tancë – upevnit, připevnit, připoutat

tai-, tay- – prodloužit, zvětšit

tailë – prodlužování, prodloužení, rozšíření

taina - rozšířený, prodloužený

tál – spodní část nohy (en. foot)

tala - plachta (lodní)

talan (pl. talani) – podlaž

talantië – on je padlý; talanta - padlý

talat- – spadnout, padnout, upadat

tallunë - chodidlo

talma - základ, podstata, jádro

talta – pád, úpadek

talta- - padat, sesmeknout se, sklouznout,spadnout, prudce klesnout

tam- – (za)ťukat, (za)klepat, poklepat

tambaro - datel

tambë - měd

tambë - měď

tambina - měděný

tampa - zátka, uzávěr

tamuril - tis

tan- - dělat, tvořit, dávat tvar

tana- – (1) ukazovat, ukázat, označovat, označit, naznačit, dávat najevo, uvádět, projevit (úctu ap.)

tana – (2) ukazovací zájmeno tamten, onen, ten

tanca - pevný, stálý, neměnný, jistý, zaručený

tancavë - určitě, samozřejmě, ovšem; používáno pro „ano“

tancil – brož, jehlice

Tancol – Venuše (ukazující hvězda)

tandë - tam, tím směrem

tanë - tamti, tamty, tamta

tango- - brnkat, zabrnkat

tangwa - spona, přezka

taniquelassë - vonný stálezelený strom (Tol Eressëa -> Númenórë) (Taniquetil - nejvyšší hora ve Valinoru, žili tam Manwë a Varda)

Taniquetil - „vysoký bílý roh“, hora ve Valinoru

tanna – znak, symbol

tano – řemeslník, kovář

tanta, atwa - dvojitý, dvojnásobný, dvojí

tanwë, curwë - dovednost, zručnost, konstrukce, vytváření, výroba

tap- – zabránit, znemožnit, zastavit
-tar – koncovka jmen, značí vysoké postavení, pán čeho; Sorontar

Tar- - prvek stavěný před jména, znamená vznešený, ušlechtilý, vysoce postavený; Tar-Amandil

tar – za, přes (en. beyond)

tára – (1) vznešený, ušlechtilý, vysokce postavený; (2) vysoký, tyčící se, vyvýšený

tara- - přejít, přejet, křížit, zkřížit

taran, tarambo - piknik, svačina, hostina

tarca – roh zvířete

tárë – onoho dne, toho dne, v ten den, tehdy

tárë - tehdy, potom, pak, tedy, tak (porov. s írë = když)

Tareldar – vznešení elfové

tári – královna (ta, která je vznešená,...), 2.p. tário; Elentári, Tarinya – má královna

tárië – výška; alativ tárienna – do výše

tarma – sloup, pilíř

tarna - přejezd, přechod, průchod, brod

Tarondor – Pán Ondoru (Gondoru)

tarquesta - Quenya; vznešená řeč

tarucca - rohatý

tarucco, tarunco - býk

tarya – hrubý, drsný, tvrdý, nevlídný

tarya - tuhý, pevný, tvrdý, přísný, obtížný, nesnadný

tasar, tasarë – vrba; Nan-tasarion, Tasarinan – údolí vrb

tatya- - zdvojnásobit, zdvojit, zopakovat, opakovat (se)

taura - mocný

taura - mocný

taurë (pl. tauri) – les, hvozd; taurëa – lesnatý, zalesněný

Taurelilómëa-tumbalemorna, Tumbaletaurëa Lómeanor – lesomnohostínové-hlubokéúdolíčerné, hlubokéúdolízalesněné temnázem; quenijské zlomky stmelené podle entího vzoru; nejspíše to znamená les hlubokých údolí a černého stínu

Tauremorna – Černý les; Tauremornalómë – Les černé noci

tavar - dřevo

tavaro muž., tavaril žen. (pl. tavarni) - dryáda, lesní skřítek/víla, duch lesa

taxë – hřebík, hřeb

te – je, jim

tec- - psát, napsat

tecco - tah (perem), čára, škrt

tecil – pero (psací)

tehta (pl. tehtar) – znaky, písmena

telco (1) – původ, kořen, základ slova

telco (2) – noha (en. leg)

telco (3) - stonek (část tengwy)

telda – poslední, konečný

Telemmaitë – Stříbroruký

telimbo - nebe, obloha

tella – nejzazší, nejzadnější, poslední

telma – závěr, ukončení, konec; cokoliv užívaného k dokončení práce nebo věci; vrchol, to co je poslední; nejvyšší část obydlí, vršek střechy

telluma (pl tellumar) – klenba, kupole

telumbë, hwan - houba

telpë, telep, tyelpë – stříbro, stříbrný

telta- - stínit, zastínit, krýt

telu - konec

telu- - skončit, dokončit (intransitivní) končit

telumë – střecha, klenba, strop, nebesa, baldachýn; Telumehtar – nebeský bojovník

Telvo – muž. jméno – Poslední

telya- - skončit, dokončit (transitivní) ukončit, zakončit, uzavřít, učinit konec, končit

téme (pl. témar) – řada, skupina, sled

ten * - za něco (něco za něco - nat ten nat)

ten, an – pro (en. for)

tengwa (pl. tengwar) – písmeno

tengwanda - abeceda

tengwë (pl. tengwi) – symbol, znak; hloníti tengwi – fonetické znaky; tengwestië – jazyk, abstraktně, jako fenomén

tengwesta – gramatika, mluvnice

tenna - dokud, až do

tennoio - navždy; (tenna+oio - dokud+stále)

ter, terë – skrz

téra – (1) rovný, přímý

téra - (2) po, vpřed, dopředu, podél, podle

tercáno - posel

tercen –intuice, vnitřní zrak; příd. jm. přivl. tercenya (pl. tercenyë); essi tercenyë – jména porozumění, dávané matkou svému dítěti, indikující nějaký dominantní znak dítěte vnímaný matkou

teren – štíhlý, útlý (též nindë)

teret - špendlík

tereva – jemný, křehký

terhat- – rozbít (se), zlomit (se); min. čas terhantë

termar- – stát, zaujímat místo, vydržet, odolat, trvat, zůstat (ter+mar – skrz+snést, vydržet); bud. čas termaruva

tev- - nenávidět

tevë, tevië - nenávist

thelma – viz selma

thindë – viz sinde

thorno - viz sorno

thúlë – viz súlë (zastaralá forma, nově th>s)

tië (pl. tier) – cesta, směr; tielyanna – na tvou cestu (tie-lya-anna – cesta-tvá-na)

tihta- – mrkat, mžourat, zírat; min. čas (past part.) tihtala

tildë – vrchol, špička

Tilion - jméno měsíce

timpë - jemný déšť

timpinë - sprška, mlhovina

tin- - třpytit se, lesknout se, sršet, jiskřit

tinco – kov; rauta

tinda - třpytivý, třpytící se, zářící

tindë - třpyt, lesk, záblesk

tindómë – hvězdný soumrak; užíváno pro čas okolo rozbřesku, nikoli pro večer

tindómerel – dcera rozbřesku; poetické jméno pro slavíka

tinta- – způsobit jiskření, blyštění, rozžhnout, zažehnout, rozsvítit, rozjiskřit

tintila- – třpytit se, blikat, mihotat se (hvězda), rozzářit se; pl. tintilar

tinwë (pl. tinwi) – jiskra

tir- – střežit, hlídat, pozorovat, bdít, věnovat pozornost; (tir-uva-nte-s – hlídat-budou-oni-to); palantíri, Tirion

tirmë - hlídání, hlídka

tirno – hlídač, strážce

titta – drobný

tiuca – silný, tlustý, robustní

tiuco – stehno

tiuya- - ztloustnout

tixë - tečka

– vlna (materiál)

toa - vlněný

toi, te – zájmeno oni

tol (pl. tolli) – ostrov

tolmen - osamělý, izolovaný (kulatý) kopec

tolto – 8

tombo - gong

top- – přikrýt, krýt, zakrýt; min. č. tompë

tópa – střecha

toron (pl. torni) - bratr

tuca- - vést, přivést, směřovat, dovést

tuia- - rašit, klíčit, pučet

tuilë – jaro; naděje, slibnost, pozdní jaro

tuilindo - vlaštovka

tuima - (1) výhonek, pupen, poupě

tuima- - (2) rašit, klíčit, pučet, vyrážet pupeny

tul- – přijít; min. čas utúlie (perfect) (utúlien – já jsem přišel), utúlie‘n aurë – přišel den (‚n vloženo nejspíš jen kvůli zvučnosti); túlë, tullë – min. čas (past tense); nejspíše utúlië=vid dokonavý, tullë=vid nedokonavý

tulca - pevný, odolný, nehybný, neměnný, stálý, neotřesitelný

tulca- - upevnit, stanovit, určit, ustavit, vybudovat

tulma - máry

tulta- – svolat, poslat pro, povolat

tulto - podpěra, podpora, opora, útěcha

tulwë - standarta, tyč, bidlo

tumba, tumbo – hluboké údolí

tumna - hluboký

tunda - vysoký

tundo - kopec, pahorek

tunga – napjatý, upnutý, stažený, těsný, pevný, napnutý, sevřený

tuo – síla (fyzická), energie, vitalita

tup- – přikrýt, krýt, zakrýt; viz untúpa

tupsë - došek

tur- – ovládat, vládnout, řídit, vést; obvykle nejspíše túrina nebo turna

turca – silný

Turco – Silný (tělesně)

túrë - vítězství, ovládnutí

Túrin, Turindo – muž. jméno Nálada vítězství

turma - štít

Túrosto – velká pevnost; Gabilgathol, příbytek trpaslíků

turúna – ovládaný

tussa - keř

tuv- – najít, nalézt, objevit; min. čas utúvië; utúvienyes – našel jsem to (utúvie+nye+s – našel+já+to)

tyalië - sport, hra

tyar- - způsobit

tyaro – hybná síla, původce děje, muž činu

tyav- - chutnat, ochutnat, mít (jakou) chuť, vychutnat

tyávë (pl. tyáver) – chuť

tye (1) – ty, vy (jako objekt)

tye (2) – čaj

tyel – konec

tyelca – ukvapený, uspěchaný, chvatný

tyeldë - konec

tyelima - poslední, konečný, závěrečný, definitivní; métima

tyellë (pl. tyeller) – úroveň, stupeň, hodnost

tyelma – končící

tyelpë – stříbro; telpë

tyulma – stěžeň, stožár

tyulussë – topol

tyuru - sýr

 

U

 

ú -  bez

ú- - předpona ne-

ufárë – nedostatek, ne dost; ufárëa - nedostatečný

uilë – plazivé rostliny, mořské řasy

Úlairi – Nazg^ulové; sg. Úlairë/Úlair

ulban – modrý

ulca, úmëa – zlý, špatný

ulcallo - zlo

ullumë – ne navždy

úlúmë* - nikdy

ulundë - záplava, povodeň, potopa

ulundo – zrůda, nestvůra, netvor

ulwë, uluswë - olše

ulya-, ul- – pršet, lít, vlít, téci, proudit; min. čas uller; ullier – měl by proudit

um- - nebýt, nedělat; umin - nejsem, umilyë - nejsi

Úmanyar – ti, kteří nejsou z Amanu; Úmanyar, Úmaneldi

umbar – osud

umbarta – osudový, předurčený

Umbarto – Osudový, Předurčený

umbarwa - osudný, neblahý, smrtící, zhoubný

úmëa - zlý

unca- - vyhloubit, vyhrabat, vymlít, vydlabat

undómë – hvězdný soumrak, stmívání, šero; používáno pro večer

undu- - dolů; předpona pře-, za-; undu – dolů, pod, vespod

undulav- – přikrýt, porazit; min. čas undulávë

undulávëundu- - dolů, lav – ovládnout = překryl, přikryl; Lumbulë undulávë ilyë tier – Stín přikryl všechny cesty

undumë – propast

ungo - tmavý stín, mrak

ungwë – pavoučí síť, pavučina

únótima – nesčetný; pl. únótimë (ú+nót+imë – ne-počítat-schopný – nespočitatelní, nespočetní)

unqua - dutý, prázdný, vpadlý

unqualë - agónie

unquë – dolík, jáma

untúpa- – zastřešovat, přikrývat (undutúpa)

unu - pod

unuhuinë – pod stínem; viz huinë

únyárima – nepřevyprávitelný (příběh je dlouhý nebo nejsou známa fakta)

úquen - nikdo

úquétima – nevyřknutelný, nevyslovitelný, nevýslovný; to, co nelze vyslovit

ur-, úr- – hřát, rozehřát (se), rozpálit (se); být horký, rozpálený

úra – rozsáhlý, objemný

Úr-anar – rudé slunce, žhavé slunce

urco (pl. urqui) – cokoliv, co elfy na jejich Pochodu vyděsilo; užíváno též orco; ork

urdu - smrt

úrë – žár, horko, vedro

Úrimë - srpen

urna - pec, kamna

uruitë - ohnivý, planoucí, plamenný

urulókë (pl urulóki) – ohnivý drak

urúva - jako oheň, ohnivý

urya- - planout, zapálit, žhnout, plát

us- - utéct, uniknout, uprchnout

usquë - dým, výpar, zápach

usta- - hořet, pálit, spálit, vypálit (transitivní)

uswë - útěk, únik, uprchnutí

utúlien – viz tul-

utúvienyes – viz tuv-

-uva – koncovka budoucího času

úva – nebude (en. will not), budoucí čas negativního slovesa; přít. čas úyë (?)

úvanimo - zrůda, monstrum, netvor

úvë - spousta, velké množství, mnohý, ve velkém množství, početný

úvëa – obrovský, hojný, vydatný

úyë – není (ú+yene+je); úyë sérë indo-ninya símen  zde není klidu (pro) mé srdce

 

V

 

– ne; (zvolání, výkřik) Ne! (I will not!), Nedělejte to! (Do not!); avan, ván, ványë – já ne, já to neudělám, nebudu(I won´t!); avammë, vammë – my ne, nebudeme, my to neuděláme (we won‘t)

-va – přivlastňovací koncovka; -vë pro plurál=více předmětů, ne vlastníků ; Eldaliéva, miruvoréva

vacco - plášť, kabát

vaháya, vaihaiya – daleký, dálný, vzdálený

vahta- - znečistit, ušpinit (se), pošpinit, umazat (se), potřísnit, poskvrnit

vaima - roucho, róba, háv, šat, oděv

vaina - oblečený, oděný

vainë - pochva, pouzdro (na nůž, meč)

vaita- - zabalit, ovinout, obtočit, obmotat, obalovat, obklopit, obklopovat, obejmout, objímat, sevřít v náručí, svírat v náručí

vaiwa - vítr

vala- – panovat, vládnout, poroučet, mít pod svou mocí, přikázat, nařídit

Vala(m), Valië(ž) (pl. Valar) – Mocní

Valacirca – souhvězdí Velká medvědice

valanya (tárion) – šestý den týdne, sobota, den Valar

Valarauco (pl. Valaraucar) – Démon moci, balrog

valassë - božství

valca- - být nejasně, neurčitě vidět

Valimar, Valmar – Domov Mocných, region ve Valinoru, zemi Valar

valina- - radovat se, mít radost, být šťastný

Valinórë, Valinor – země Valar

vanda – přísaha, (slavnostní, závazný) slib

vánë, vánië – min. čas od auta – odejít

vanessë - krása

vanima – krásný, obdivuhodný; nominál pl. vanimar – krásní; 2.p. pl. vanimálion; Arwen vanimalda – Krásná Arwen, doslova Arwen tvá krása, změněno na Arwen vanimelda

Vanimeldë – Krásná-drahá

vanta- – jít, chodit, kráčet

vanwa – odešlý, ztracený, zmizelý, zesnulý, mrtvý, minulý a skončený

vanwië - minulost

vanya- - odjet, zmizet (min. č. vannë)

vanya – sličný, krásný, nádherný; linda, calwa, vanima

váquet- – říct ne, odmítnout (ne ve smyslu „není pravda“ ale odmítnutí něco udělat nebo dovolit); váquetin – odmítl jsem

var - nebo, anebo, či

vára - zašpiněný, umazaný, nečistý, špinavý

VardaElbereth, Vznešená

vardarianna -  vonný stálezelený strom („Vardin dar“, ale prvek -ri- je nejasný) (Tol Eressëa -> Númenórë)

varna - chránit, ochraňovat

varna (příčestí trpné) – v bezpečí, zabezpečený, bezpečný

varnassë - ochrana

varnë – tmavěhnědý, hnědočerný

varya- – chránit, ochraňovat

Vása – jméno slunce

ve – jako, tak...jako, tak jako

vëa - dospělý

vendë, wendë - dívka

venë - malá loďka; nádoba, miska

vénë - svěžest, mládí

vénë, venessë - panenství

venya - čerstvý, svěží

vëo, vëaner – dospělý, dospělý muž

véra – osobní, soukromý, vlastní

verca - divoký, nespoutaný, bouřlivý, bujný, vášnivý

vérë - přísaha, slib

verië – odvaha, neohroženost, statečnost, smělost

verno – manžel

versil - bříza

veru – sezdaný pár, muž a žena, manželé

verya- - odvážit se, opovážit se

verya – odvážný, neohrožený, smělý, statečný

verya- - troufat si

vessë - manželka

vesta – manželství, manželský stav

vesta- – vdát se / oženit se

vesta-* - slíbit, slibovat, zaslíbit se

vestalë – svatba

vië – dospělost, mužství

vílë - mírný vánek, jemný větřík

vilin - vzdušný

villë-, villa- – létat, letět

vilya – vzduch, nebe

Vincarna – nově vyrobený

Vingilot, Vingelot, Vingilótë – Pěnová květina, jméno lodi

vinë, vinnë - jakýkoliv jehličnan

vinya – nový; sinya

Víressë - duben

vórima, voronda – stálý, věrný, spolehlivý, loajální, stálý v dodržování slibů, závazků, věrný službě; 2.p. vórimo

voro - nepřetržitě, vytrvale, neustále, ustavičně

voronwa – odolný, vytrvalý, stálý

voronwië – stálost, věrnost, spolehlivost, loajalita

 

W

 

- – přípona mnoha jmen, většinou ale ne výhradně mužských; odvozeno ze základu jednoduše znamenajícího osoba

-wen – dívka; častá koncovka ženských jmen; Eärwen – Mořská dívka

wendë, vendë - dívka

wénë - svěžest, mládí

wenya - čerstvý, svěží

wéra – stará forma pro véra

wil- – létat, letět

wilma, wista - vzduch

wilwa- – třepat se, třepotat se sem a tam

wilwa - volný, nespoutaný, bezstarostný

wilwarin – motýl

Wilwarin – sounvězdí Cassiopeia

winda - štěkání, štěkot

winga – pěna, sprška

wingë - hrozen květů

winta- – rozptýlit, rozprášit, rozházet; rozprašovat se, rozptylovat se

wintil - lesk, záblesk, třpyt

 

Y

 

- dříve, kdysi, předtím, před (časově)

ya – zájmeno který, která, které; viz  yassë (ya + alativní koncovka)

yaimë – nářek, naříkání, lkaní; příd. jm. yaimëa – naříkající, pl. yaimië

yaisa - ocel; eren

yaita- - naříkat, lkát

yaiwë - pohrdání, opovržení, neúcta, výsměch, posměch

yal- – volat, svolat, zavolat, povolat; viz enyal- – volat/povolat zpět, odvolat

yallumë, yalúmë – naposled, minule, posledně, konečně

yalmë - křik, povyk, hluk

yalúmëa - dávný, starý

yalúmessë, yáressë - za dávných časů; bylo nebylo

yána - svaté místo, svatyně

yanta – most

yanta - most, šíje, spoj, spojení

yanwë - most

yár – krev; sercë

yara - (1) aby, že

yara - (2) dřívější, někdejší, bývalý

yára - starý, dávný, starobylý, starodávný (patřící do nebo pozůstalý z dávných časů)

yárë – minulé dny, dřívější dny; dávno

yárëa, yalúmëa - dávný, starý

yarra- – vrčet, zavrčet; příd. jm. vrčící

yassë – v kterém, které (pl. yassen – v kterých)

yat, yatta - krk, šíje

yav- - plodit

yavannamírë - vonný stálezelený strom s kulatým šarlatovým ovocem („Yavannin klenot“)

Yavannië - září

yávë – ovoce, plody

yávië – podzim; sklizeň (brzký podzim)

yáwë – rokle, strž

yaxë (pl. yaxi) - kráva

– je; ve vyspělé quenijštině nahrazeno slovem ; bud. čas yéva

yeldë (yendë) - dcera

yello – vítězný pokřik, (vý)křik

yelma – odpor, averze, nechuť, znechucení

yelta- – nenávidět, hnusit si, ošklivit si, chovat odpor k

yelwa – odpuzující, hnusný, ohavný, nechutný, odporný

yén (pl. yéni) – elfský dlouhý rok dlouhý 144 slunečních let, 52 596 dní

Yénonótie – výpočet let; letopočet

yenya - loni

yerna – starý, ošuntělý (o věcech)

yerya- - stárnout, zestárnout, opotřebovat (se)

yessë - začátek, počátek; yessëa - počáteční

yesta - (1) nejprve, nejdříve

yesta - (2) první; minya

yestarrë – první den roku (loa); bezprostředně před jarem; Nový rok

yéta- - dívat se na, sledovat, pozorovat

yéva – bude (írë ilqua yéva nótina – když vše bude spočteno); neplatné ve vyspělé quenye

yo - s, se, spolu s

yomenië – setkání, schůzka, křížení (tří a více přicházejících z různých směrů)

yondo - syn

yonta - víc, více

yonta- - zvětšit se, zvětšovat se, narůstat, stoupat

yúla - řežavé uhlíky, doutnající dřevo

yulda (pl yuldar) – (1) průvan, tah (vzduchu), van

yulda (pl. yuldar) - (2) doušek, lok

yulma - (2) značka, žnoucí znamení

yulma – pohár, nádoba na pití

yulmë – pití, pitka, hýření

yúyo - oba

Žádné komentáře